JAN AMOS KOMENSKÝ
Labyrint světa a ráj srdce
24 října 2023, 18.00
úryvky z Labyrintu světa a ráje čte Karel Vlček
hudební doprovod Jan Novotný, člen Divadla F. X. Šaldy v Liberci
program se koná k výročí 400 let od dokončení rukopisu nejslavnějšího Komenského díla
Labyrint světa a ráj srdce (původním názvem Labyrint světa a lusthauz srdce)
Komenský dokončil první verzi rukopisu roku 1623. Poprvé byl vytištěn v roce 1631 v míšeňské Perně, podruhé byl vydán 1663 v Amsterodamu. Komenský se k tématu Labyrintu opakovaně vracel, rozvíjel a doplňoval původní téma o některé nové části a kapitoly, a proto se obě původní vydání od sebe liší. Při psaní Labyrintu byl Komenský ovlivněn i spisy jiných autorů, zvláště pak spisy německého luterského teologa Jana Valentina Andreae, zejména dílem Peregrini in patria errores (Bloudění cizince ve vlasti). Oproti těmto dílům vyniká Labyrint bohatostí jazyka, dějovým spádem, ale také dramatickými dialogy mezi poutníkem a jeho průvodci.
Karel Vlček (1959) po absolvování DAMU v roce 1982 nastoupil do divadla v Ostravě a odtud po šesti letech do Liberce. Následovalo Divadlo Za branou II a po jeho zrušení nově vznikající divadlo v Mladé Boleslavi. Odtud odešel na patnáct let do Divadla pod Palmovkou. Posledních deset let je na volné noze a spolupracuje s divadly U Valšů, Palace a Studio dva. Krom toho v posledním roce spolupracuje se Společenským domem v Neratovicích při přípravě a realizaci koncertů vážné hudby spojených s přednesem poezie.
„V dějinách se čas od času vyskytují přelomová období. Staré hodnoty přestávají platit, nové jsou ještě příliš vágní; starý svět přestává existovat, a nový ještě pořádně existovat nezačal. V takových dobách člověk ztrácí jistotu. Těžko se orientuje a zoufale zkouší to i ono, aby se nějak ukotvil, aby našel pevný bod. V takové době žil Shakespeare, Cervantes, Komenský. A v takové době žijeme i my. Proto věřím, že je dobré vrátit se k těmto autorům – protože jejich hledání může pomoci i nám.
Komenského Labyrint není z hlediska literárního příliš rozsáhlý text. Ale pro kompletní provedení během jednoho večera je rozsáhlý až příliš. Proto bylo nutné ho velmi zkrátit. Vzniklo tak jakési vnadidlo, které by snad mohlo někoho nalákat, aby se nechal původním textem polapit. Do seškrtané verze se bohužel nevešlo všechno, o čem Komenský píše. Útěchou ale budiž, že tam alespoň není nic, co nenapsal.“ (Karel Vlček)